Dnes je Květná neděle, tedy šestá a zároveň poslední neděle postní, což je konec postního období trvajícího 40 dnů. Je to připomínka na slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a jeho blížící se utrpení, smrt a vzkříšení. Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše. S tímto obdobím je spojeno mnoho krásných tradic a zvyklostí, jako trhání kočiček a jejich svěcení v kostele, ženy a dívky by si měli obléci nové šaty a příprava na nejdůležitější křesťanský svátek v roce a tím jsou Velikonoce.

Květná neděle je také začátkem tzv. Pašijového týdne, který předchází samotným Velikonocím. Slovo pašije je odvozeno z latinského passio, tedy utrpení. V křesťanké tradici jsou pašije úryvky z evangelií o utrpení a smrti Ježíše Krista, jež se předčítají nebo zpívají při bohoslužbách. Již v 5. století poutnice z Etherie uvádí, že se v Jeruzalémě v ten den za časného odpoledne shromažďovali křesťané na Olivové hoře a po bohoslužbě šli s palmovými či olivovými ratolestmi v rukou do Jeruzaléma. Brzy se tento obřad s průvodem rozšířil nejprve v křesťanských církvích Východu. Na Západě v Gálii a v Hispánii už v 6. století existoval název Květná neděle. Průvod s ratolestmi však nebyl ještě znám.

Svěcení a užívání ratolestí je v západní církvi doloženo až v 8. století. Brzy nato se v severněji položených zemích začaly používat místo palmových ratolestí jakékoliv vyrašené větvičky, nejčastěji březové nebo ratolesti z jívy či jasanu. Větvičky se pak svazovaly stuhami, v tento den je liturgickou barvou červená, která připomíná krev Ježíše Krista. Největší oblibu si získaly rozkvetlé ratolesti vrby jívy u nás známé jako kočičky. Svěcené větvičky mají do domu a celého hospodářství přinést požehnání, štěstí a ochranu před nemocemi a zlými silami.

S jednotlivými dny pašijového týdne jsou spojeny i různé barvy. Po Květné neděli, jejíž barva je červená, následuje Modré pondělí, jelikož kostely se zdobí modrým nebo fialovým suknem. Šedivé úterý věnovali hospodyňky úklidu a vymetání pavučin. Škaredá středa je podle nového zákona dnem Jidášovi zrady. Zelený čtvrtek je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Velký pátek je dnem, kdy byl Ježíš ukřižován a pohřben, a proto se k němu vztahuje barva černá a následuje bílá sobota, jež je dnem smutku. 

Boží hod velikonoční či Velikonoční neděle je oslavou zmrtvýchvstání Páně. V kostelech se konají slavnostní mše a zvony oslavně bijí. Boží hod velikonoční je pro všechny křesťany nejdůležitějším a nejslavnostnějším dnem roku, jehož význam dokonce předčí i Vánoce. Pojmmenování Velikonoce je odvozeno z „Velké noci", kdy ze soboty na neděli došlo ke Zmrtvýchvstání Ježíše Krista.