Můžete sbírat spoustu věcí: ať už pivní tácky, zahradní trpaslíky, boty nebo auta. Cokoliv jde, pokud chcete. Sběratelské vášni se meze nekladou.

Sbírání knih se datuje již od starověku. Papyry a svitky (předchůdci knihy v kodexové podobě) sbíraly jak instituce, tak soukromé osoby. Dochované zprávy již z tohoto období odkazují na sběratele bibliofilií, např. Socrates kritizoval bohatého mladého muže, který se snažil trumfnout  své přátele sbíráním děl slavných básníků a filozofů. Seneca litoval okázalé sbírky knih a ptal se: „K čemu je nesčetné množství knih a knihoven, jejichž tituly si majitel za svůj život sotva přečte?“

S vynálezem tiskařského stroje v 15. století se knihy snadno množily a tím se staly i levnějšími.S tehdejšími ekonomickými, sociálními a politickými změnami renesance dostalo sbírání knih velký impuls. Jean Grolier, generální pokladník Francie, byl svého času významným bibliofilem a sběratelem knih. Grolier vlastnil knihovnu o 3000 svazcích a byl známý svou láskou k latinské klasice a ozdobným knižním vazbám.

Během reformace však bylo uzavřeno mnoho klášterních knihoven a jejich obsah byl často zničen. Také vysoké školy a univerzity nebyly ušetřeny. Aby se zabránilo zničení knih, začali je sbírat ti, kteří mohli, například arcibiskup Matthew Parker a sir Robert Cotton.

Do konce 17. století byly v oběhu miliony tištěných knih a začaly aukce knih a katalogy tištěných knih vydávaly knihkupci a aukční domy v Evropě i Americe. To vedlo k rostoucí popularitě sbírání knih mezi stále vzdělanější veřejností.

S příchodem romantismu v 18. století a se zaměřením na minulost, se začali sběratelé knih zajímat o staré knihy, starožitná vydání a rukopisy. Toto nové zaměření bylo vytvořeno záplavou starých knih na trhu po rozpadu klášterních a šlechtických knihoven během francouzské revoluce a napoleonských válek.

Sir Thomas Phillipps (1792-1872) shromáždil 40 000 tištěných knih a 60 000 rukopisů. Byl „největším sběratelem rukopisného materiálu, jaký svět kdy poznal“. Díky jeho pilnému sběratelskému úsilí, označované Thomasem Frognallem Dibdinem jako bibliománie, bylo však zachováno mnoha historických materiálů, zejména rukopisů, které by jinak byly zničeny.

Ve Spojených státech, které se v 19. století stávaly stále bohatšími, se objevili „titánští“ sběratelé knih, jako je železniční magnát Henry Huntington a finančník a bankéř J. Pierpont Morgan.

Bibliophilie (ze starořeckého βιβλίον biblíon „kniha“ a φιλία „přátelství, láska“; tedy „láska ke knize“) je termín, který se používá, jde-li o sbírání  krásných, vzácných nebo historicky hodnotných knih, obvykle soukromými osobami pro budování soukromé knihovny podle určitých kritérií. Někteří bibliofilové mohou ale svoji vášeň nebezpečně vystupňovat až do bodu, kdy se například dostanou do finančních potíží, protože investují příliš mnoho peněz do nákupu knih nebo když zanedbávají ve prospěch své vášně sociální kontakty. Takové problematické chování je známé jako bibliomanie. Opakem bibliofilie je bibliofobie, tj. patologický odpor vůči knihám, vyhýbání se knihám.

Sbírání knih je proces shromažďování knih, který zahrnuje vyhledávání, lokalizaci, nákup, organizaci, katalogizaci, prohlížení, ukládání a správu knih. Nemusíte ovšem sbírat jen staré a vzácné knihy. Existují miliony knih. Někdo má rád westerny, druhý science fiction, jiný zase kuchařské knihy nebo české pohádky.

Sbírání knih může být i snadné a levné: v knihkupectvích jsou miliony nových knih, v antikvariátech zase tisíce použitých knih a další knihy u online knihkupců a antikvářů. Cena závisí na poptávce po konkrétní knize, kolik vytisklých exemplářů je momentálně k dispozici a v neposlední řadě na jejím stavu. Stejně jako u jiných sběratelských předmětů ceny rostou a klesají s popularitou konkrétního autora, titulu nebo tématu.

Vzhledem k velkému počtu knih na prodej neexistuje žádný komplexní průvodce jejich cenou. Ceny exemplářů k prodeji na webových stránkách online knihkupců a antikvářů udávají jejich aktuální tržní hodnotu.

Ale kolik knih je už vlastně malá sbírka?  A kolik je málo a kolik hodně?  Pokud je dostatek místa, je rozhodně stále co zlepšovat. Ale to si asi myslí každý milovník knih. Koneckonců platí následující: 

„Život bez knih je možný, ale beze smyslu.“

Zde je několik slavných sběratelů knih, kteří mají ve své malé (až velmi velké) knihovně více než 700 knih. Ale kdo vlastně vlastní nejvíce knih?  Bohužel údaje z České republiky nám nejsou známé a proto se podíváme po světě.

Začátek našeho seznamu věnujme Marilyn Monroe, která údajně vlastnila kolem 400 kusů knih. George Washington vlastnil více než 1 200 knih, zatímco známá americká moderátorka talk show a uznávaná milovnice knih Oprah Winfrey vlastní více než 1 500 knih. Ale to není vůbec nic ve srovnání s 5 nejlepšími sběrateli, kteří svou vášeň katapultovali do dimenze, kterou si jen málokdo dokáže představit.

5. místo: Ernest Hemingway: 9 000 knih

Pokud se tomu dá věřit, bral si s sebou tento spisovatel na všechny cesty svou knihovnu a stále kupoval nové knihy. Údajně až 200 ročně. V době smrti měl Hemingway na své fince asi 9 000 knih a dalších 800 v domě na Key West, což by byl údajně začátek další sbírky.

4. místo: Michael Jackson: 10 000 knih

Král popu byl také králem knih. Michael Jackson pravidelně nakupoval knihy od Book Soup a Skylight v Los Angeles. "Miloval poezii," řekl Dave Dutton majitel Dutton’s Books v Brentwoodu pro L.A. Times.

Jacksonův zmocněnec Bob Sanger řekl L.A. Weekly, že popová hvězda na svém ranči Neverland vlastnila přibližně 10 000 knih. Podle Sangera měl Jackson oblíbená místa a nechával tam své rozečtené knihy se svými záložkami a poznámkami: „A mohu vám říci, že byl velmi velmi sečtělý, obzvláště jako samouk.“

3. místo: Jay Walker: 20 000 knih

Jay kdo? Ano, většina se takto ptá. Jay Walker je vynálezce, investor a zakladatel Priceline.com. Ale ve skutečnosti je mnoha milovníkům knih v Americe znám svou extravagantní knihovnou ve svém domě v Ridgefieldu v Connecticutu. Sám tomu říká „Knihovna dějin lidské fantazie“.

A pokud se můžete nebo lépe řečeno smíte podívat dovnitř, pak tomu velmi dobře porozumíte. Má tři patra, skleněný most, plovoucí plošiny a samozřejmě spoustu knih.

2. místo: George Lucas: 27 000 knih

V roce 1978 založil George Lucas Lucasfilm Research Library, která jako první sbírala knihy z jeho kanceláře v Los Angeles. Později byla tato knihovna přesunuta do jeho hlavního domu na Skywalker Ranch. Knihovna obsahuje kromě více než 27 000 knih také více než 17 000 filmů, fotografií, novinových výpisů atd.

Knihovna samozřejmě není přístupná veřejnosti, ale podle známých filmových velikánů jako Alfred Hitchcock, Cary Grant, Clint Eastwood, Steve Martin, Edith Head a Charlton Heston je vždy k dispozici.

1. místo: Karl Lagerfeld: 300 000 knih

Karl Lagerfeld, známý mnoha svými extravagantními způsoby a módou, byl bezpochyby jedním z největších milovníků a sběratelů knih, které v současné době existují. Věřte nebo ne, vlastnil více než 300 000 knih, rozložených v sedmi bytech a říkal o sobě: „Dnes sbírám pouze knihy, na něco jiného mi nezbývá místo. Pokud přijdete ke mně domů, nechám vás projít okolo knih. Skončil jsem s knihovnou na 300 000 knihách. Pro jednotlivce je to hodně. “ Jeho sbírka obsahuje knihy v němčině, angličtině a francouzštině. Někdy si kupoval až 30 knih denně a měl své důvěrné knihkupce v Paříži a Hamburku, kteří pro něj hledali tituly, aby měl neustále přísun pro svou vášeň. "Moji lidé mě znají," říká, "a také hledám věci, které vlastně nehledám." Knihy byly jádrem Lagerfeldovy kreativity, což z něj dělá milovníka knih číslo 1.