Popeleční středa, postní období a zvyk udělovat popelec na znamení pokání
Období půstu začínalo středou a od 10. století, kdy se prosadil zvyk udělovat popelec na znamení pokání, dostala název „Popeleční“. Období půstu trvá až do odpoledne Zeleného čtvrtka. Přijetí popelce je znamením kajícnosti převzatým z biblické tradice a uchovávaným v církvi až do dnešní doby. Symbolicky se tak naznačuje stav hříšného člověka, který vyznává před Bohem svůj hřích, vyjadřuje vůli vnitřně se obrátit a je veden nadějí, že mu Bůh odpustí.
V období raného křesťanství existovala praxe veřejného pokání po spáchání těžkého hříchu. Kajícník byl na začátku Postní doby biskupem vyzván, aby zahájil uložené pokání. Oblékl se do kajícího roucha a hlavu si posypal popelem. Obřadně byl vykázán z kostela a před vchodem až do Velikonoc žádal křesťany o modlitbu. Instituce veřejného pokání se ještě před koncem prvního tisíciletí postupně vytrácela, avšak výmluvné gesto kajícího sypání popela na hlavu se začalo uplatňovat u všech účastníků bohoslužeb.
Popeleční středa je jedním z dvou dnů přísného postu (společně s Velkým pátkem) a připomínkou pomíjivosti pozemského života. Znamenání popelem, tzv. popelec, doprovází kněz slovy: „Čiňte pokání a věřte evangeliu“ nebo „Pamatuj člověče, že jsi prach a v prach se navrátíš“. Katolický křesťan je takto veden, aby zůstal nezávislý na skutečnostech pomíjivých a věnoval pozornost hodnotám trvalým – duchovním. Popel byl také používán jako čisticí prostředek, a proto je symbolem očištění duše. Popel byl knězem při bohoslužbě sypán se svěcenou vodou nejprve přes hlavy mužů, zatímco ženám byl popelem nakreslen křížek na čelo.
V římskokatolickém liturgickém kalendáři, starokatolickém, anglikánském, luteránském a kalendáři Církve československé husitské je to první den času půstu. Tradice se rozšířila po celé křesťanské komunitě a stala se součástí liturgie.
Začátek půstu závisí na pohyblivém velikonočním datu. Popeleční středa je vždy 46. den před Velikonoční nedělí. Nejdříve možné datum je však 4. únor, ale nejpozději 10. března. To je včetně Velkého pátku a Velké soboty a kromě nedělí přesně 40 dní půstu před nejdůležitějším křesťanským svátkem, vzkříšení Krista. Tradiční pokrm pro bezmasou Popeleční středu je kyselý sleď. Co se půstu týká, tak je praktikován mnoha způsoby, ale především to znamená vyhýbání se masu, sladkostem a alkoholu.
Popeleční středa si také jazykově našla trvalé místo v každodenním životě: Známý výrok „sypat si popel na hlavu“ je odvozen právě ze symboliky tohoto dne.
- Popeleční středa. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2021, 17. 2. 2021 [cit. 2021-02-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Popele%C4%8Dn%C3%AD_st%C5%99eda
- Popeleční středa a postní období. In: Církev.cz [online]. Praha: Česká biskupská konference, 2021, 15. 2. 2021 [cit. 2021-02-17]. Dostupné z: https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/210215popelecni-streda-a-postni-obdobi