Všechno odstartoval 30. ledna 1975 patent maďarského architekta a designéra Ernö Rubika.

Třídimenzionální mechanický hlavolam se původně jmenoval “Kouzelná kostka”. Maďarský profesor architektury a sochař Erno Rubik sice svůj nejznámější hlavolam vytvořil už v roce 1974. Patent úřady uznaly koncem roku 1977. Teprve až o šest let později se začala sériově vyrábět a prodávat nejprve pod názvem “Magická kostka”. Svůj současný název  "Rubikova kostka" získal hlavolam definitivně až v roce 1980.  Dlouhá léta se směla prodávat jen v zemích ovládaných Sovětským svazem. V roce 1980 když se objevila na trhu, tak to byla velká událost a působila jako zjevení z jiného světa. Rázem se z ní přes noc stala hračka, kterou chtěly všechny děti. Kdo měl možnost, nemohl si něco takového nechat utéct a přivezl si ji o něco dřív z Maďarska.

Výroba se po pár letech rozjela i na západě a velice záhy si "Rubikova kostka" získala celosvětovou popularitu. Prodej kostky udělal mimochodem z Rubika jednoho z prvních dolarových milionářů ve východním bloku. Za třicet let se jí prodalo přes 350 milionů kusů a ve své době to byl nejprodávanější produkt na zemi. Kostka přitom měla původně sloužit jako učební pomůcka, která měla studenty architektury naučit prostorovému vidění. Architekt Erno Rubik chtěl vynalézt "Rubikovu kostku" jenom proto, aby zjednodušil svým studentům prostorovou představivost a aby je naučil prostorově přemýšlet.

Hlavolam se stal prakticky celogeneračním fenoménem. I když sláva "Rubikovy kostky" ze 70. a 80. let už se asi nikdy nevrátí, potomci tehdejších dětí se k tomuto hlavolamu i dnes stále rádi vracejí.

Složit "Rubikovu kostku" se dá za zhruba pět a půl sekundy. V roce 2013 vytvořil tento světový rekord 16letý chlapec z Nizozemska a od té doby ho nikdo nepřekonal. V soutěžích se skládá klasická podoba hlavolamu o třech políčkách v každé řadě, ale i některé novější varianty. K jejímu složení je potřeba především prostorová představivost, matematická kalkulace a trénink.

Ve své původní podobě je hlavolam tvořený krychlí složenou z dílčích barevných krychliček ve formátu 3×3×3, jehož úkolem je rotacemi přeuspořádat jednotlivé dílčí části tak, aby každá strana celého tělesa byla obarvena jen jednou barvou. V atypických variantách se jedná o hranoly, které nejsou krychlemi, jehlany, mnohostěny a další tělesa. Celkový počet kombinací (permutací) pro kostku formátu 3×3×3 je 43 252 003 274 489 856 000.

Pronikla do klipů i do Hollywoodu

Kostku vyhlásili v letech 1980 až 1981 hračkou roku v Německu, ve Francii a ve Velké Británii. Pro některé se řešení "Rubikovy kostky" zdálo téměř nemožné. Ale se správnou technikou a trochou praxe ji může složit skutečně každý. Až do roku 1981 se zdála pro mnohé tato hračka nerozluštitelná. Tehdy vydal 12letý britský chlapec Patrick Bossert knihu „You Can Do The Cube“ a prodalo se jí více než 1,5 milionu výtisků.

Do své sbírky stavebnictví a designu ji zařadilo Muzeum moderního umění v New Yorku. Zahrála si v několika hollywoodských filmech – namátkou ve snímcích "Zmizení", "Armageddon", "Hele, vole, kde mám káru?" – a do svých videoklipů ji zařadili kupříkladu britští hudební giganti "Spice Girls" či "Genesis".