Johannes Gutenberg, německý zlatník a vynálezce, se zasadil v polovině 15. století o revoluční změnu ve světě knih a kultury. Jeho vynález knihtisku s pohyblivými literami přinesl revoluci v produkci a šíření informací a napomohl kulturnímu rozmachu a vzdělanosti.

Gutenberg se narodil kolem roku 1400 ve městě Mohuč, tehdy součást Svaté říše římské. Od mládí se zajímal o technické novinky a zdokonalování řemesel. V roce 1439, Gutenberg zahájil práci na svém nejslavnějším vynálezu – knihtisku s pohyblivými literami.

Dříve byly knihy přepisovány ručně, což byl časově náročný a drahý proces. Gutenbergův knihtisk přinesl možnost mechanizovaného tisku, který byl mnohem rychlejší a levnější. Tiskárna s pohyblivými literami umožnila snadné vytváření a úpravu šablon pro tisk, což zpřístupnilo produkci knih širší veřejnosti.

Prvním velkým dílem, které bylo vytištěno na Gutenbergově knihtisku, byla takzvaná Gutenbergova Bible, vydána roku 1455. Toto dílo představovalo nový způsob šíření náboženských textů a zahájilo éru masové produkce knih v Evropě. Toto dílo se skládá ze dvou svazků a obsahuje celkem 1 282 stran. Je odhadováno, že bylo vytištěno asi 180 kopií, z nichž asi 48 je dnes dochováno.

Jednou z nejstarších dochovaných tiskovin z Gutenbergovy dílny je fragment kalendáře na rok 1448. Tento tisk dokládá, že Gutenberg experimentoval s různými technikami tisku ještě před tím, než dokončil svůj knihtisk.

Dopad Gutenbergova vynálezu na kulturní rozmach a vzdělanost byl ohromný. Díky snazší dostupnosti knih se začala šířit gramotnost mezi širší veřejnost. Tento proces podpořil rozvoj vědy, techniky, umění a filozofie. Rozmach vzdělanosti byl neodmyslitelně spojen s humanismem a později také s reformací.

Knihtisk také zásadně ovlivnil evropskou kulturu a politiku, protože umožnil rychlé šíření myšlenek, názorů a informací. Bez knihtisku by pravděpodobně nebylo možné rozšíření idejí, jako byla reformace nebo osvícenství.

Lze říci, že Johannes Gutenberg a jeho vynález knihtisku s pohyblivými literami zásadně přispěl k rozvoji kultury, vzdělanosti a celé společnosti. Jeho revoluční technologie přinesla demokratizaci znalostí, protože učinila knihy dostupnějšími a cenově přijatelnějšími pro širokou veřejnost. Tímto způsobem se staly informace a vzdělání méně výlučným privilegiem elit a začaly být považovány za společné bohatství, které mělo být dostupné všem.

Navíc byl knihtisk také hnacím motorem rozvoje národních jazyků a literatur, protože umožňoval tisk textů v místních jazycích, čímž podporoval jazykovou diverzitu a kulturní identitu. Díky tomu se posílila národní uvědomění a společenská soudržnost.

V důsledku Gutenbergova vynálezu se také zvýšila potřeba kvalifikovaných pracovníků v oblasti tisku, což přispělo k rozvoji nových řemesel a profesí, jako byli sazeči, tiskaři a knihvazači. Tato nová pracovní místa přinesla další ekonomický růst a stabilitu.

Knihtisk se stal základním stavebním kamenem pro další technologický a kulturní vývoj. Bez něj by se pravděpodobně nevyvinul moderní tisk, fotografie, film, televize ani internet. Dnes, staletí po jeho vynálezu, stále využíváme principy, které Gutenberg zavedl, ačkoli se technologie samozřejmě vyvinula a zdokonalila.

Podle odhadů se v současnosti po celém světě ročně vytiskne přibližně 2,2 miliardy knih. Dnešní člověk přečte v průměru 12 knih ročně, což je důkazem stále trvajícího významu knihy jako zdroje informací a zábavy. Navzdory rostoucí popularitě digitálních médií a elektronických knih zůstávají tištěné knihy důležitým prvkem naší kultury a každodenního života.

Se jménem Johannese Gutenberga je spojen i Světový den knih a autorských práv, který se každoročně slaví 23. dubna, a který byl založen UNESCO v roce 1995. Tento den je zaměřen na oslavu knih, autorů a čtení a připomíná význam knihtisku a Gutenberga pro šíření kultury a vzdělanosti.

Johannes Gutenberg a jeho vynález knihtisku s pohyblivými literami tedy představují jeden z nejvýznamnějších milníků v dějinách lidské civilizace. Jeho přínosy na poli kultury, vzdělanosti a společenského pokroku nelze přehlédnout, a jeho odkaz zůstává stále živý a aktuální i v současné době.