Slavnost Zmrtvýchvstání Páně je největší slavností křesťanského církevního roku, je oslavou Kristova zmrtvýchvstání a vítězství nad smrtí. V lidové tradici je dnešní den spjat s mnoha hezkými zvyky a tradicemi. Je to pohyblivý svátek, který připadá na první neděli po prvním úplňku po 21. březnu. Již v předkřesťanské tradici je toto období vítáním jara a nového života. Malují se vajíčka, pletou pomlázky a pečou se mazance. V některých krajích se dodnes udržuje zvyk svěcení pokrmů. Součástí tradice je zvyk, že část posvěceného pokrmu by měl dostat i každý host v domě. Platí, že čím více na východ, tím jsou pokrmy objemnější a honosnější.

Mezi tradiční pokrmy patří mazanec. Již v předkřesťanských dobách byl mazanec pro naše Slovanské předky symbolem slunce, později ho křesťané začali vnímat jako Boží dar a patří tak k nejstaršímu obřadnímu pečivu. Tvar bochánku má záměrně, aby připomínal chléb, boží dar. Na vrchu mazance se potom udělá naříznutím kříž, jež má být tak připomínkou Kristova umučení.

Na Velikonoční neděli se konají i slavnostní mše, které se již nesou v radostném duchu. Již na ranní mši si měli věřící obléct nový oděv jako symbol radosti, protože Ježíš Kristus vstal z hrobu, přicházelo jaro a skončila doba postní. V tento den se všichni veselí, hodují a těší se na velikonoční koledování a návštěvy. Nepsaným pravidlem bylo, že v neděli se nesmí pracovat tzn. nezametat, nestlat, nevynášet hnůj z chlévů. Tradiční doménou mužů je v tento den pletení pomlázky z vrbového proutí a zdobení barevnou pentlí. Ženy potom zdobí velikonoční vajíčka, někdy se jim také říká kraslice, jako výslužku pro koledníky.

K jedinečným českým tradicím patří vyšlehání žen a dívek pomlázkou. Slovo pomlázka je odvozeno od slova pomladit. Pomlázku by si každý muž a chlapec měl vyrobit vlastnoručně a pokud to nejde jinak, lze použít pomlázku z minulého roku. Zdobení pentlemi resp. jejich počet značí, kolik žen již pomlázou bylo vyšleháno. Velikonoční pomlázka je známá z pramenů již od středověku a má mnoho podob. Jiná je na venkově a jiná ve městech, rozdíly se projevují od západu na východ. Věřilo se, že právě vyšleháním se přenese zdraví, síla a krása nebo nezadané ženy a dívky najdou svého vyvoleného. Tradiční odměnou za koledu jsou vajíčka, jako symbol života a vzkříšení. Na pomlázku resp. koledy se chodí v českých zemích na velikonoční pondělí, i když s tímto dnem již není spjat žádný křesťanský svátek.

Mezi nejznámější českou velikonoční koledu patří:

Hody, hody doprovody,
dejte vejce malovaný!
Nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný.
V komoře v koutku,
na zeleném proutku.
proutek se vám otočí,
korbel piva natočí,
pijte, pijte páni,
máte plné džbány,
pijte, pijte paničky,
máte plné skleničky.